Duch I.

4. května 2012 v 16:26 | Nettie |  Duch
Povídka duch navazuje na televizní seriál Vražedná čísla(pro pochopení je potřeba znát) a vznikl na podnět blogu numb3rs.blog.cz (tohle není reklama)

Duch část 1.


Před 8 lety

"Tak fajn dělej. Mluv!" křičela. Držela v ruce zbraň a mířila mu přesně na hlavu. Malá holčička, která stála po jeho boku se rozplakala.
" Nic nevím, už jsem ti řekl všechno" Ležel na zemi, zraněný a už hodně unavený. Otočil se na malou Jess a řekl: " Jessie, uteč, schovej se " Dívenka se slzami v očích poslechla a odcupitala se schovat.
"Ne! Stůj ty malý zmetku" zařvala po ní.
"Moje dcera není žádnej zmetek" Postavil se na nohy. Jess sledovala tu hrůzu přes malou skulinku .O něčem se dohadovali a pak…… se ozval ohlušující výstřel a Jack se skácel k zemi. Chladnokrevná vražedkyně se neohlížela po dítěti, ale s úsměvem na rtech odešla.


"Tak co pak tady máme? " Vyptával se Fred Jacokbson, šéf FBI, svého mladšího kolegy.
" Vražda, mrtvý je Jack Albright, bývalý agent FBI" Odpověděl mu
"Uff… Albright, možná že vím, který to byl……" Zamyslel se . Poté odkryl plachtu z těla. " Jo vím kterej to byl "
" On odešel na mateřskou, poté co mu zemřela manželka musel se postarat o dítě" dodal
"Fajn, Done hledejme co nejvíc důkazů,Alex zjisti co nejvíc o tom dítěti."
" Ano šéfe" Usmál se. Šéf mu úsměv opětoval. Vydali se každý jinou cestou. Na místě činu byli oni dva a jejich kolegyně, tři technici a patolog. Místo činu se nacházelo v tmavé uličce mezi dvoumi domy. U těla ležela malá hadrová panenka a to se Donovi nepozdávalo. Vydal se blíž ke kontejnerům, zdálo se mu totiž, že se tam něco pohlo. Jakmile však přišel blíže ozvala se rána a malé dětské zasténání. Don co nejrychleji odhazoval krabice a odpadky. Nic.
"Haló, haló" poohlížel se kolem sebe. Byla tam spousta odpadků. Obešel kontejner z druhé strany. Sehnul se k odpadkům a dalším krabicím. Slyšel tichý dětský pláč. Odhodil jednu krabici. V tmavém koutě seděla malá vystrašená holčička. Don si okamžitě sundal bundu a chtěl dítě přikrýt, hrozně se ho bála.
" Mě se bát nemusíš, už se nemusíš bát ničeho" Vzal ji do náruče a nesl k autu.
"Bože, Eppesi kde jste to sebral?" udivil se jeho šéf, když to viděl. A běžel taky k autu. Don ji posadil na střechu a Fred ji ohlížel, jestli jí nic není.
"Není ti nic?" zeptali se okamžitě. Dítě jen vrtělo hlavou, že ne.
"Jenom pár modřin" konstatoval Fred.
"Jak se jmenuješ? " ptal se Don
" Jessica Albrightová" odpověděla. Byla hodně zmatená a vystrašená.
" A kolik ti je let?" Jeho šéf někam odběhl
" 6, A jak se jmenuješ ty?" začala klást otázky
" Já jsem Don" usmál se na ní
" Hele prcku není tohle to tvoje?" Fred donesl hadrovou panenku. Ta by jim asi moc neřekla.
Jessica si vzala panenku a konečně se trochu usmála.
" Skvěle Eppesi " poplácal ho po zádech " Odvezte ji k nám a postarejte se o ni dřív než se vrátíme"
" Ano pane" Tímhle ho Don pokaždé provokoval. Vzal Jess a posadil ji dozadu. Ještě se otočil na šéfa. " A pane máme povolení stavit se cestou na zmrzlinu?" Fred mu opětoval pohled po kterém Don radši hned naskočil do auta a co nejrychleji odjel.

Když Fred a Alex přijeli do kanceláře. Našli Dona a malou Jessie, která mu seděla na klíně prohlížet si nějaké obrázky na internetu. Don ji i vysvětloval, co to znamená.
"Vidím, že jste se skamarádili" řekla Alex
"Nechtěla s nikým jiným jít, má strach"
" řekla vám něco ?"
" Jméno a věk, to je vše a mimochodem má ráda myšku Minnie" Usmál se a pohladil ji po vlasech " Já osobně mám strach se jí na něco vyptávat, jen aby jí to nezpůsobilo nějaký trauma" dodal
" Je až pozoruhodný jak moc je v klidu když …. Ty víš co." Nechtěla se před ní o tom zmiňovat "V autě jsem jí řekl něco málo o tom, co se stalo, myslím, že už se dost vyplakala "
" Done?" řekla až zoufale
" Ano?"
"Chce se mi čůrat" Don se podíval na Alex. Ta se jen usmála, vzala ji za ruku a odvedla. Jessica odmítala mluvit s kýmkoliv jiným, než byli Don, Alex a Fred. A už vůbec nechtěla, aby ji odvedli. Pokaždé utekla lidem, kteří byli experti na dětskou psichinu . Vrátila se zpátky za Donem, pokaždé.
" Tak to asi nepůjde pánové." Konstatoval
" Počkáme tak týden než se trochu víc uklidní" řekl jeden z nich a odešli
" No ale co s ní uděláme, přece ji nechceš ustlat ve výslechové místnosti Frede "
" Ne Done , o to se postaráš ty, vem si jí domů, přilnula k tobě"
" Co že, zešílels, já nemám děti nevím, co? jak ?kdy ?"
" Dám ti volno, udělej s ní co chceš jen ať se za týden vrátí zdravá, dej na ní bacha"
" To mám za to že tě provokuju, viď"
" No a víš ty co taková zkušenost se vždycky hodí." Zasmál se a odešel. Jessica začala zývat, proto se Don rozhodl, že už jí vezme k sobě. V tom malým bytě sice nebylo dost místa ale na jedno přespání to ušlo. Měl v plánu ji pak vzít k tátovi.
" Já spím na gauči a ty si lehni do postele"
Byla už hodně ospalá. Don ji přikryl a popřál dobrou noc. Sám si lehl na gauč. Znepokojivě poslouchal její pláč než usla.
Jessica si rodinu Eppesů dost oblíbila. Ke konci týdne se ale muselo řešit ke komu půjde neměla žádné jiné příbuzné. Don seděl s pivem v křesle a hluboce přemýšlel. Přisedl si k němu jeho otec .
" Co s ní bude Doni?"
" Já bych jedno řešení měl, ale…… "
" Done, vím co se ti asi honí hlavou….. je to tvoje rozhodnutí ale pokud to uděláš pomůžu ti a Charlie … ten určitě taky" Ukázal na svého mladšího syna který si s ní právě hrál. Donovi se v hlavě objevil ten nejšílenější scénář který kdy mohl vymyslet. A rozhodnul se výborně.
Původně vyšlo na blogu numb3rs.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama